Když o někom prohlásíme, že skřípe zuby, často tím máme na mysli, že potlačuje nějakou negativní emoci jako vztek nebo hněv. Skřípání zubů je ale problém, kterým trpí mnoho z nás. A to vědomě i nevědomě. V následujícím článku si vysvětlíme pojem bruxismus, tedy odborný název pro skřípání zubů, jaké jsou jeho následky i jak lze léčit.
Co je bruxismus
Bruxismus je odborný termín, který označuje skřípání nebo zatínání zubů. K tomu může docházet v bdělém stavu, častější je ale skřípání a zatínání zubů během spánku. Jde o opakující se aktivitu žvýkacích svalů, která je charakterizovaná pohybem zubů po sobě, tedy obrušováním, dále tlakem na zuby nebo tisknutím čelistí k sobě. Opotřebováním skloviny pak může dojít k odhalení hlubší vrstvy zubu.
Denní vs. noční bruxismus
Denní bruxismus se vyskytuje během bdělého stavu a může být způsoben stresovými situacemi nebo nervozitou. Tato porucha tak může být vnímána i jako pouhý zlozvyk, ale dotyčný by neměl situaci podceňovat.
Spánkový bruxismus je považován za pohybovou poruchu související se spánkem. Obvykle se objevuje při přechodech mezi stavy spánku a bdění. U lidí, kteří během spánku zatínají nebo skřípou zuby, je větší pravděpodobnost, že trpí i další poruchou spánku, jako je například chrápání nebo pauzy v dýchání (spánková apnoe).
Často se stává, že člověk ani netuší, že bruxismem trpí, právě z důvodu, že zuby skřípe pouze ve spánku. Na problém ho pak upozorní až jeho okolí. Je však zapotřebí bruxismus řešit, než se u dotyčného nerozvinou komplikace, které mohou vést až k poškození zubní skloviny, k nesprávnému zarovnání zubů nebo k onemocnění dásní.
Skřípání zubů u dětí
Skřípání zubů se netýká jen dospělých, ale objevuje se i u dětí. Výskyt bruxismu v dětském věku je udáván zhruba okolo 20–30 %, naopak v dospělosti se pohybuje okolo 8 %.
Přečtěte si také náš článek: 5 tipů, jak naučit děti správným návykům v péči o zuby
Bruxismus se u dětí může objevit u samotného prořezávání zoubků. V takovém případě můžeme tento typ bruxismu označit jako přirozený fyziologický proces, který nevyžaduje léčbu a časem ustoupí. V některých případech může být skřípání zubů u dětí provázejícím symptomem jiného problému, jako třeba infekčního onemocnění nebo bolesti. Tento stav je však přechodný a ustoupí spolu se zdravotními obtížemi.
Příznaky skřípání zubů
Jak bylo řečeno, bruxismus může být vědomý i nevědomý proces. Pokud si jste svého skřípání a zatínání zubů vědomi, můžete mít například zploštělé, odštípnuté nebo uvolněné zuby, dále můžete také pociťovat zvýšenou citlivost zubů a bolestivost čelisti. Pokud si myslíte, že tímto problémem trpíte, je důležité informovat vašeho zubního lékaře, který při kontrole zhodnotí stav zubní skloviny.
Nejčastějšími příznaky bruxismu jsou:
- skřípání zubů nebo jejich zatínání, které může být hlasité
- splasklé, zlomené, naštípnuté nebo uvolněné zuby
- opotřebovaná zubní sklovina, která odhaluje hlubší vrstvy zubu
- zvýšená bolest nebo citlivost zubů nebo čelistí
- unavené nebo napjaté čelistní svaly
- zablokovaná čelist
- bolest hlavy začínající na spáncích
- poškození způsobené žvýkáním vnitřní strany tváře
- nespavost a problémy se spánkem
Co způsobuje bruxismus
Bruxismus nemá jednu a jasnou příčinu, ale stejně jako mnoho jiných neduhů jej může způsobovat více aspektů. Můžeme rozlišovat tzv. primární a sekundární bruxismus. Primární nesouvisí s žádným jiným zdravotním problémem, naopak sekundární bruxismus může být průvodním jevem jiného zdravotního neduhu či vedlejším účinkem některých léků. Mezi nejčastější příčiny výskytu bruxismu patří stres, nálada, úzkost, konzumace alkoholu před spaním či některé léky.
Skřípání zubů ve spánku je považováno za pohybovou poruchu související se spánkem. Problém tak začíná v centrálním nervovém systému. Výskyt bruxismu v bdělém stavu pak často souvisí s psychickým přetížením, s nadměrným, opakovaným stresem nebo i s potlačováním vzteku. Vliv na výskyt problému však mohou hrát i genetické predispozice.
Přečtěte si také náš článek: Nejčastější mýty a omyly v ústní hygieně
Nejčastější příčiny bruxismu
Za příčiny bruxismu tedy považujeme:
- stres, úzkost
- nespavost a problémy se spánkem, noční děsy
- mechanické problémy se zuby – zlomené zuby, špatný skus, obroušená zubní sklovina atd.
- užívané léky
- kouření, nadměrné užívání alkoholu a kofeinu, užívání drog a s tím spojený nezdravý životní styl
- genetické faktory
- další zdravotní problémy a nemoci (například Parkinsonova choroba, demence, gastroezofageální refluxní porucha, epilepsie, ADHD)
Je nutné léčit bruxismus?
Léčba skřípání zubů souvisí nejen s intenzitou problému, ale i s jeho příčinou. Je důležité nejprve zjistit, co pacientovo skřípání zubů vyvolává. Mírný bruxismus nemusí vždy vyžadovat léčbu. Ve vážnějších případech však může být bruxismus natolik závažný, že může vést k poruchám čelistí, bolestem hlavy, deformaci zubů a dalším zdravotním či psychickým problémům, jak bylo uvedeno výše.
Způsoby léčby bruxismu
K omezení skřípání zubů může dojít díky speciálním zdravotnickým pomůckám, ale i změnou životního stylu nebo cvičením. Léčba však může být i složitější proces, který si vyžádá spolupráci více specialistů, včetně zubaře, terapeuta, ortopeda nebo psychologa.
Přečtěte si také náš článek: Psychologické dopady ztráty zubů na pacienty
Lékařský zásah, pomůcky a chrániče
K napravení fyzických problémů způsobených bruxismem vám může lékař navrhnout několik způsobů, jako jsou například korunky či rovnátka. Ke zmírnění obtíží může pomoci i změna způsobu, jakým k sobě zuby pacienta přiléhají. Takovou změnou může být například zbroušení některých zubů. Způsob a rozsah náprav škod na zubech nebo čelistech však závisí nejen na konzultaci s lékařem, ale i na závažnosti změn, věku a potřeb pacienta.
Ke zmírnění skřípání zubů vám může zubař doporučit také chránič úst nebo ústní dlahu. Tyto pomůcky jsou vyrobeny přesně pro pacientova ústa, nosí se na noc a chrání zuby před poškozením. Důležité však je používat dlahu pravidelně, jinak se problém často vrací.
Jedním z opatření pak může být i tzv. biofeedback. Jeho postupy totiž mohou vykazovat podobné účinky jako dlahy. Biofeedback funguje tak, že senzory na čelisti registrují svalové napětí a při překročení dané hodnoty vydají tón, který uživatele upozorní, aby svalový tonus uvolnil.
Cvičení a terapie
Jednou z cest ke snížení intenzity skřípání zubů je pravidelné cvičení. Různé cviky mohou dotyčnému pomoci zvládnout bolest způsobenou bruxismem a udržet čelistní svaly pružné. Při zatínání nebo skřípání zubů tak pomáhá například umístit špičku jazyka mezi zuby, čímž dojde k uvolnění čelistních svalů.
Vhodné cvičení bruxismu řeší jak příčiny, tak důsledky skřípání zubů. Ke zmírnění napětí v čelistních a obličejových svalech mohou pomoci protahovací cvičení, ale i mindfulness, které pomůže určit spouštěcí mechanismy, jakými může být stres, vztek i nuda. Ačkoliv není dosud zřejmé, zda cvičení dokáže zcela a účinně bruxismus odstranit, dokáže zmírnit některé jeho příznaky.
Pomoci s bruxismem může i vhodná fyzioterapie. Fyzioterapeut může pacientovi pomoci s uvolněním napětí v čelistních svalech a celkově zlepšit funkci obou čelistí. Vhodná může být i masáž čelisti, krku a ramenou. Při masáži totiž může terapeut najít místa, která přispívají k chronickému napětí svalů.
Dalšími metodami k omezení skřípání zubů může být behaviorální terapie nebo hypnoterapie. Při té například terapeut učí pacienta probudit se vždy, když zaskřípe zuby. Jejich účinky pro dlouhodobé výsledky však nejsou dosud prokázané.
Omezení stresu
Pokud je příčinou bruxismu stres, pacientům se doporučuje jakýmkoliv způsobem jejich stres snížit nebo se zcela vyhnout situacím, které stres, úzkost či napětí vyvolávají. V tom jim může pomoci i poradna nebo terapeut. Vyzkoušejte také různé relaxační aktivity, jako je jóga nebo meditace. Pomoci mohou i různá dechová cvičení, poslech hudby či pravidelné cvičení.
Zdravý životní styl
Velkou roli hraje také to, jaký je váš životní styl a jak se o zuby staráte. Vyhýbejte se nadměrnému množství kofeinu, alkoholu a drogám. Používejte zuby jen na ty činnosti, ke kterým jsou určené, nežvýkejte tužky, pera ani nic, co není jídlo. Současně se nedoporučuje žvýkat žvýkačky, protože díky nim si čelistní svaly zvykají na zatínání a zvyšuje se pravděpodobnost skřípání zubů.
Nezapomínejte také na pravidelné prohlídky u vašeho zubního lékaře, který může včas odhalit začínající problémy. Prevencí proti bruxismu může být i správná dentální hygiena.
Spánková hygiena
V boji s bruxismem pomáhá i dostatečná spánková hygiena, čímž je myšlena příprava na klidný spánek. Ložnice i postel by měly být klidným a čistým místem. Před spaním se vyhněte náročným fyzickým aktivitám nebo činnostem, které by vás mohly jakkoli psychicky stimulovat. Nepijte před spaním alkohol, nekuřte, choďte spát ve stejnou dobu a zajistěte, aby byla v ložnici tma a klid.
Léky
K omezení skřípání zubů vám mohou pomoci i některé léky. Při přechodných stavech pomáhají některým lidem například léky na uvolnění svalového napětí (tzv. myorelaxancia). V případě bolesti čelisti nebo otoku užívejte léky proti bolesti, jako je paracetamol nebo ibuprofen. Léky proti úzkosti lze pak užívat i na zmírnění psychického vypětí a úzkosti, které mohou být příčinami bruxismu.
K oslabení či paralyzování žvýkacích svalů byl při pokusech použit i botox (botulotoxin). Tato metoda ale vede k nekontrolovatelné ztrátě kostní hmoty čelistní kosti, která může být nevratná, proto není k léčbě bruxismu doporučována.